Týden v Červeném Blatě

Už dlouho jsme nepobyli v Jižních Čechách a tak jsme se rozhodli to napravit. Kromě rodinného setkání byl hlavním a základním cílem pobytu pohyb v přírodě, spojený s lovem keší. A to se nám podařilo - nachodili jsme za 6 dní zhruba 60 km převážně přírodou a přitom jsme našli všech plánovaných 41 keší.. Jenom stručně o tom, co jsme viděli. Kostrou našeho putování bylo srdce, nakreslené v mapě kolem Suchdola nad Lužnicí. Je složené z deseti keší a jedné bonusovky. V den příjezdu jsme cestou nahlédli do motokrosového areálu v Blanské kotlině, navšívili kostel sv. Vavřince v Klení u Benešova n/Č a nahlédli do mokřadu s názvem Brouskův mlýn u Borovan. Po příjezdu a ubytování jsme si udělali cvičnou procházku po Červeném Blatě, největším českém rašeliništi. Potkali jsme tady veselou partu mladých kačerů a z tabulí se dozvěděli spoustu zajímavých věcí.

Další den jsme se prošli kolem krásné dravé říčky Dračice a nahlédli do jelení obory - jeleni v tom vedru určitě spali v lese. Pak jsme došli na hranici s Rakouskem nedaleko Spáleniště a našli keš u Halámek.

Ve středu jsme se nejdříve prošli lesy v přírodní rezervaci Žofinka nedaleko Žofiiny huti. Pak jsme zamířili do vesničky Vyšné přímo na hranici s Rakouskem. Kromě kříže, připomínajícího zničenou kapli, je zde ranně barokní zámeček v dost špatném stavu. Nově postavené domky jsou naopak pastvou pro oči. Vesnička se zajímavým názvem Hlemýždí chalupy skrývala další poklad, který jsme odhalili a vyrazili na oběd do přívětivé restaurace u silnice v Byňově. Zde se pořádají pravidelné bluesové koncerty. Nedaleko ní stojí prastarý vykotlaný dub, který skrýval další keš. A pak jsme se vydali po stopách staré pověsti o černém kocourovi, který dal čertu duši místo Jakuba Krčína. Byla to krásná procházka kolem Čertova dubu k Čertovu rybníku, kde nás zastihla krátká přeháňka. Tak jsme vyrazili domů.

Čtvrteční pátrání po keších a místních zajímavostech se odehrálo v okolí Majdalény. Po dvou jednoduchých keších u Suchdola - u jedné jsme se setkali s dvojicí kačerů - jsme zamířili k pískovně u Majdalény. Ohromila nás svými rozměry a krásně čistou vodou. Od ní jsme navštívili soutok v Koskách a další vodáckou keš - jez Pilař. Na obou místech byli vodáci, na druhém dokonce v hojném počtu. A na obou se předvedl Ariss. Na závěr dne jsme si udělali procházku lesy od pomníčku zastřelených mládenců z r. 1945 kolem sochy sv. Adolfa k bunkru u Majdaleny a zpět k pomníčku. Kromě tří pokladů jsme si užili čistého vzduchu a procházky v docela příjemném terénu.

V pátek jsme vyrazili do Nové Huti, s krátkou zastávkou v Klikově. Tam jsme si prohlédli keramickou dílnu a na závěr prohlídky zažili trochu strachu o Arisse, kterého se pokusil zadávit velký pes. Naštěstí mu v tom majitelka dílny a majitel psa zabránili a my mohli dál. V Nové Huti jsme nejdříve zamířili k Purkrabské stoce a tím dokončili sběr indicií k finální keši srdcové série. Tak jsme si došli pro finálku a cestou zpátky jsme se zastavili u studánky pod Písečným kopcem. Místo studené lahodné vody však v ní bylo jen a jen sucho. Cestou do penzionu jsme se zastavili v Hamru a prohlédli si Purkrabský rybník a nedalekou kozí pastvinu. Samozřejmě u obou byly keše.

Sobotní program se odehrával v okolí Cepu. Zaparkovali jsme na začátku chatového městečka u Podřezaného rybníka a navštívili tábor duchů - místo, kde z celého krásného tábora zůstala jen latrina. V Cepu jsme objevili u malého pomníčku skrýš jedné keše a v nedaleké pískovně druhou. Pískovna se nám moc líbila, spousta malých žabiček a neznámých rostlin. A do toho profesionální i amatérští znalci přírody, zkoumajícíl co se tady v tom suchu událo. Po přesunu ke Schwarzenbergské hájovně jsme vyrazili na okruh od psího hřbitova k pomníku sv. Huberta a zpět, spojený rovněž s několika kešemi. A cestu domů jsme si zpestřili návštěvou přírodní památky Branská dubina - spousta nádherných velikánů, živých, nemocných i mrtvých na malé ploše. Na závěr to byla skutečně krásná procházka.

A v neděli cesta domů, se zastávkou v restauraci Pyšelka na oběd. Bilance je uvedena na začátku, sestřih z fotografií a filmových záběrů je na konci. Zkuste si to užít jako my.