Naši kosíci

Několik let jsme se úspěšně bránili tomu, aby si v altánu ptáci vybudovali hnízdo. Nakonec jsme všechna příhodná místa zakryli tak, že neměli šanci. Letos jsme v klidu odjeli na pobyt v Olšanech a když jsme se po týdnu vrátili zjistili jsme, že máme přeci jen podnájemníky. Tentokrát nikoli v altánu, ale hned vedle na jabloni. V pečlivě vybudovaném hnízdě již seděla na vejcích samička a její partner se o ni jak se sluší staral. Tak nám nezbylo než vzít na vědomí že jabloň nemůžeme chemicky ošetřovat a že musíme náš pobyt na dvorečku přizpůsobit i novým nájemníkům.

Zjistili jsme, že se jedná o kosa černého, což je náš nejrozšířenější zpěvný pták. Kosí rodinka žila klidně, nevšímalaá si nás a my jsme se snažili nerušit je. Tak jsme se těšili jak budeme pozorovat mláďata a doufali jsme, že když tady našli domov, tak že nám vyzobají většinu škodlivého hmyzu.

Bohužel dopadlo to jinak. Za několik dní jsme museli odjet do Prahy na povinné návštěvy lékařů. A když jsme se po čtyřech dnech vrátili zjistili jsme, že naši ptáčci už do stromu nelétají. Snažili jsme se chovat tiše, ale nic. A když to trvalo dva nebo tři dny a žádná aktivita odhodlali jsme se nahlédnout do hnízda. A viděli jsme obraz zkázy. Neumíme si vysvětlit co se stalo, ale je nám to moc líto. Tak jsme chvíli smutní ...