Na Slovensku bylo krásně

Jak už jsem psal dříve, do Dunajské Stredy jezdíme pravidelně a tak jsme vyjeli i letos. První den jsme skončili v Hruškách ve sklípku u Smetanů, kde jsme konečně ochutnali loňskou úrodu, nabrali víno na cestu, přespali a další den dorazili jako poslední do Dunajské Stredy.

Počasí bylo nádherné a tak jsme museli cestou zastavit u několika kešek.  Za zmínku stojí keška zvaná Speřice, u které si s námi zažertoval TomTom tím, že nás povodil po dálnici sem tam. Dostal nás hotel Hvězda, který se z krásného hotelu u Lanžhota změnil v péči českého státu v nebezpečnou ruinu. Zastavili jsme také ve Velkých Levároch u krásného kostela, kde byla minipidi keš, do které jsme se ani nemohli zapsat. A pak jsme dorazili na termální koupaliště, setkali se se zbytkem rodinné výpravy a měli se dobře.

Celý pobyt byl ve znamení kešek a hokejového mistrovství světa. Za kešemi jsme se vypravili do Gabčíkova na přehradu - bylo nádherně a tak jsme si to užili, viděli jsme konečně fungovat zdymadlo a zaujala nás stavba pod přehradou v krásném parčíku (usoudili jsme, že to bude asi nějaká protekční vila). Další den jsme navštívili Šamorín, kde je pěkná synagoga a blízko zajímavý park.

Hokej jsme sledovali na Jirkově notebooku vybaveném televizní kartou, i když signál za moc nestál a stále se to škubalo. Ani kešky, ani hokej nám nezabránil v pravidelném užívání teplé vody a wellness atrakcí. Bylo teplo a tak se dalo pobýt i ve venkovním bazénu. Prostě fajn. Na závěr jsme dohodli s majitelkou penzionu další pobytové termíny (na podzim a další jaro) a vyrazili domů.

Cestou jsme zastavili v Dunajské Lužné u kostela Povýšení sv. kříže, kde je zajímavá stavba, zvaná Lurdská jeskyně. Pak jsme v Hruškách natankovali zásoby vína na léto a vyrazili domů. Před koncem cesty jsme si trochu protáhli nohy procházkou k vysílači na 49 km D1. Samozřejmě zase za keší.

A pak jsme na dvorečku vyložili víno do sklepa aby mu bylo dobře a končně si šli odpočinout. Zítra má totiž Věra termín u zubaře a musí se na to dobře vyspat.