Konojedské bochníky

Tenhle zajímavý název kešky nás vylákal do okolí Úštěka do vsi Konojedy. A nelitovali jsme. Nejen proto, že výsledkem našeho putování bylo 5 keší, ale viděli jsme skutečně zajímavá místa. Konojedy jsou malá obec a byly v ní zámky dva. Jeden na místě bývalé tvrze, patřil Šporkům, kteří vedle nechali postavit klášter servitů s krásným kostelem. Klášter byl Josefem II zrušen a majitelé ho nechali přestavět na zámek a původní zámek nechali zbourat. Ten nový zámek se po roce 1945 stal majetkem armády a dopadl stejně, jako většina takových nemovitostí - chátral až téměř spadl. Ale přeci jen se našel nový majitel, který ho začal opravovat.

To všechno jsme se dozvěděli při putování za indiciemi, které nám měly prozradit kde je ukryt poklad. Sběr indicií probíhal v pohodě, trasu jsme zvládali (i když místy to bylo vzhledem k porostu složitější), až k poslední zastávce, kde jsme spočítali souřadnice a zůstali stát v úžasu - vyšla nám úplná blbina. Po chvilce koumání jsme přišli na logické řešení, i na to, které indicie nám nesedí. Keš jsme na takto vydedukovaném místě našli, její obsah nás potěšil. Pak jsme se vrátili ověřit správnost naší dedukce na místo činu. A museli jsme konstatovat, že matka příroda způsobila, že dvě z indicií na první zastávce jsou v podstatě nezjistitelné. Počet soch a počet bytovek. Sochy jsou zcela zarostlé v hustém křoví, takže nejsou z žádné strany vidět, bytovky zakrývá košatý strom. Tak jsme si potvrdili, že jsme vlastně dobří.

A co ty bochníky? To je přírodní zajímavost, která skutečně stojí za vidění. Nedaleko zámku, na Dubí hoře, byl kdysi založen lom. A při lámání kamene zjistili, že kámen tvoří pravidelné útvary, podobné bochníkům naskládaným na sebe. Tak byl lom zrušen a vznikla chráněná přírodní památka Konojedské bochníky. Jde o odkryté čelo lávového proudu z třetihor - pozůstatek sopečné činnosti, na kterou je krajina Českého středohoří obzvlášť bohatá. Na lomové stěně jsou dobře patrné čedičové sloupce až o průměru 70 cm, druhotně příčně rozpukané a zvětralé s obnaženými na sebe nasedajícími útvary, jež jsou přirovnávány k bochníkum chleba či k olomouckým syrečkům naskládaným na sebe.

A ještě keš věnovaná Úštěcké synagoze. Zkusili jsme to ráno cestou do Konojed, bez úspěchu. Nenašli jsme předmět, který nám měl prozradit kde je úkryt pokladu. Cestou zpátky jsme se zastavili znova, neptali se GPSky ale paní průvodkyně, která seděla před synagogou a vyšlo to. Najít místo uložení pokladu už byla otázka chvilky. Synagoga je skutečně moc hezká, paní průvodkyně nám udělala zvláštní prohlídku s výkladem a tak jsme ten náročný den příjemně zakončili.