Jak jsme nepotkali zloděje ...

Ačkoli čas je i pro nás jako pro většinu lidí nedostatkové zboží, rozhodl jsem za nás oba (vlastně tři, Donoušek je taky náš), že přeci jen začneme zaznamenávat to, co nás potkalo. Uvidíme, jak se toto předsevzetí bude dařit naplňovat. Velice silným podnětem byla nepříjemná zkušenost, která nás potkala včera.

Užívali jsme si nádherné divadelní představení "Musíme si pomáhat" v Divadle na Jezerce. Bylo to skutečně krásné, na konci celý sál skandovaně tleskal, dokonce někteří diváci, kteří si divadlo spletli zřejmě s koncertem rockové kapely, začali nadšením ječet a houkat. Inu - proti gustu žádný dišputát, jak říkala moje babička.

Plní hřejivých zážitků jsme se přemístili k autu, zaparkovanému nedaleko divadla a jako bychom byli v jiném světě. Přepravka ve které se vozí Dony, byla venku z auta a plná skla, zadní okno auta rozbité, sedačka plná skla, zámek u dveří poškozený, lak kolem vytlučeného okna poškrábaný. A co nejhorší - z kufru zmizela kabela, ve které jsem měl všechny doklady, platební karty a další věci. Byli jsme jako praštění, ani jsme si nemohli vzpomenout na číslo policie, natož na to, co všechno v té kabele bylo. Skončili jsme na policii, kde jsme se trochu uklidnili a na většinu věcí si vzpoměli. Ten pacholek napáchal poměrně slušnou škodu na autě, nám způsobil problémy jak s autem, tak s obstaráváním nových dokladů atd., a to jen proto, že si myslel, že přijde lehce k nějakým penězům. Nepřišel, peníze tam žádné nebyly. A tak jemu zbyl pocit zklamání z marně vynaloženého úsilí a nám pocit bezmocnosti slušného člena humánní společnosti, která se k darebákům chová velice shovívavě a usilovně chrání jejich lidská práva na úkor těch našich.

Nu což, buďme rádi, že jsme nepřišli rovnou k tomu vloupání - mohlo stát, že by nám ještě fyzicky ublížil a taky bychom mohli stát před soudem pro ublížení na zdraví, kdyby se náhodou nám podařilo ublížit jemu. Takže vlastně všechno dobře dopadlo a teď už budeme jen spokojeně pobíhat po úřadech a pak čekat, až škodu zlikviduje pojišťovna a policie nám napíše, že marně pátrala.

Přehled komentářů

  1. ... (Jirka ( synek ), 20.1.2011 16:57:42)

    Musím přiznat, že jsem si tento článek přečetl až teď ( 20.1.2011 ). Podrobnosti znám už z dřívějška, ale toto vyprávění je opravdu velmi poutavé a se závěrem naprosto souhlasím. S pozdravem J.