A máme osmistou keš!

Slavný okamžik se přiblížil a my jsme chtěli, aby byla pěkná (ta osmistovka). A tak jsme se vypravili do okolí Dubice, kde čekaly samé zajímavé kešky. Nejdříve vyhlídka - s kopce, do kopce, kousek po rovince a byli jsme tam. Nádherný výhled trochu kazil podzimní opar, ale barevné stráně a řeka hluboko pod námi - to stálo za návštěvu. Na místě s nejlepším výhledem dlouho seděla a svačila dvojice turistů a tak jsme si zatím prohlídli okolí, vyfotili se, nasvačili a pak už se mudlové zvedli a odcházeli, takže nám uvolnili prostor pro odlov. Nalezení krabky bylo bez problémů.

Popojeli jsme bíže k hoře a vsi Kletečná a vydali se polní cestou nad lom Dobkovičky. Pohled do lomu je až strašidelný - ta hloubka a černý materiál působí děsivě. Pohled dál na údolí Labe je krásný. Obojí stojí za návštěvu. Keš nalezena bez problémů. Cestou ke keši jsme nemohli přehlédnout závoru a ceduli "Nepovolaným vstup zakázán". Usoudili jsme, že jsme povolaní, a hlavně, nad lomem jsme si dávali velký pozor. Jinak to ani nešlo.

Naše osmistá keš byla umístěna na bezejmenném kopci pod Kletečnou. Na zážitky s ní spojené, budeme dlouho vzpomínat. Nejdříve jsme podle doporučení v listingu zaparkovali v osadě Kletečná. Stáli jsme vedle komunikace u jednoho domu, stejně jako dalších 4 - 5 aut. Z domu přes náves vyšel jakýsi aktivní občan a začal nás poučovat, že na trávníku se neparkuje, že trávník se seká a že máme zaparkovat u pomníku, tam že je velké parkoviště.  Nechtěli jsme se dohadovat a tak jsme odjeli z jeho dohledu k místní ceduli a zaparkovali u ní. Pustili jsme se cestou, která nám připadala že vede správným směrem, ale dovedla nás do bývalého kravína, kde se proháněly kozy. Místní obyvatelé nám doporučili cestu přes pole, a tak jsme se vydali cestou necestou, les neles ke keši. Dostali jsme se až na vrchol a chvíli hledali, keš jsme našli, pokochali se výhledem, dali odpočinout bolavým nohám a vydali se zpět. 

Když už jsme tady byli, zastavili jsme se i u pomníku Hanse Kudlicha. Hans Kudlich má v Čechách více pomníků. Byl to nejmladší poslanec říšského sněmu v roce 1848 a je znám jako ten, který se zasloužil o zrušení poddanství. Pomník musel být  skutečně pěkný, škoda jen, že někdo ukradl pamětní desky. Taky jsme si všimli zničeného kříže a poškozené lavičky. Tady by měl mít hlídku občan Kletečné, který nám zakázal parkování na návsi a posílal nás sem, abychom neničili trávník.